Kleines Dorf, großer Erfolg / Malá vesnice, velký úspěch

Kleines Dorf, großer Erfolg / Malá vesnice, velký úspěch

Wenzel Wiesner lebte von 1909 bis 1926 in Grafenried. In seinem Tagebuch hielt der Braumeister seine Erinnerungen an das Leben im Dorf fest. / Wenzel Wiesner žil v Lučině v letech 1909 až 1926. Ve svém deníku vypráví svůj život z dnes již zmizelé vsi.

Téma: Vysídlení, Místní příběh, Hranice, Zkušenost na hranicích

Region: Německo, Česká republika

Quelle Titelbild: pixabay.com / Zdroj titulního obrázku: pixabay.com

Quelle: Zdenek Prochazka: Wanderungen durch die verschwundenen Ortschaften des böhmischen Walds, 2. Auflage, 2017, S. 331. / Zdroj: PROCHÁZKA, Zdeněk. Putování po zaniklých místech Českého lesa. 2. vydání. 2007, S. 331.

Heute vor 109 Jahren war ich gerade 45 Jahre alt und stolzer Besitzer einer Brauerei in Grafenried.

Nie hätte ich geahnt, welch tragisches Schicksal meinem Dorf bevorstehen würde. Heute stehen dort, wo einst meine Brauerei, unser Haus und auch der Stall gestanden hatten, nur noch Ruinen.

Aber beginnen wir erst einmal am Anfang der Geschichte: Geboren wurde ich 1864 in Pilsen, Böhmen. Als Sohn von wohlhabenden Eltern hatte ich bereits früh die Möglichkeit, selbst Anteile einer bekannten Brauerei in Pilsen zu erwerben und Braumeister zu werden. Ich studierte an diversen Hochschulen sowie an der Hochschule für Brauwesen in Kopenhagen. 1909 heiratete ich eine wunderschöne Kaufmannstochter aus Prag, meine erste große Liebe, Maria Ulihra. Gerade einmal fünf Jahre waren wir verheiratet, als der Tod mir meine Frau entriss. Schon bald darauf lernte ich meine zweite Ehefrau lieben. Berta Paa war unsere Haushälterin gewesen. Wir bekamen zwei Kinder, Anton und Rosa.

Ich nehme euch mit auf eine Reise durch mein Leben in Grafenried, dem heute verschwundenen Dorf im deutsch-tschechischen Grenzgebiet. Hier zeige ich euch einige Auszüge aus meinem Tagebuch.

 

Dnes je tomu již přesně 109 let, kdy jsem ve svých 45 letech stal hrdým majitelem lučinského pivovaru.

Nikdy by mě ani nenapadlo, jaký tragický osud moji vesnici čeká. Tam, kde dnes stojíme býval pivovar, náš dům a stáj. Dnes ruiny.

Ale začněme od začátku. Narodil jsem se v roce 1864 v Plzni v Čechách a jelikož jsem pocházel z dobře situované rodiny, měl jsem brzy možnost získat podíly v plzeňském pivovaru a stát se zde sládkem. Studoval jsem také na různých univerzitách, mimo jiné obor pivovarnictví na univerzitě v Kodani. V roce 1919 jsem se oženil s krásnou dcerou pražského obchodníka, svojí první velkou láskou Marií Ulihrou. Byli jsme spolu jen pět let, když mě o ni připravila smrt. Brzy na to jsem se zamiloval do své druhé ženy Berty, která byla naší hospodyní. Společně jsme vychovali dvě děti - Antona a Rosu.

Nyní vás vezmu na cestu svým životem po dnes již zmizelé vesnici Lučině, která se nachází v Česko-německém pohraničí. Zde jsou zápisky z mého deníku.