Im Wald / V lese

Josefs furchteinFLÖSSENder Job / Nebezpečná práce voraře
Im Wald / V lese

Schon im bitterkalten Winter begann die Arbeit des Flößers. Dabei ging es in erster Linie darum, den Transport für den Sommer vorzubereiten. So wurden zum Beispiel bis zu drei Meter lange Baumstämme gefällt und zu sogenannten Wieden verarbeitet. Diese wurden im Sommer dafür verwendet, die großen Baumstämme zusammen zu binden. Dafür mussten die kleinen Stämme jedoch erst gedämpft, gedreht und in Wasser gelegt werden. Dadurch wurden sie geschmeidig. Mirwald empfand diese Methode als besonders praktisch: "Es gab nichts Besseres und Praktischeres, als die guten Wieden zum Abbinden der Flöße."

Der Schnee wurde von den Arbeitern genutzt, um die großen Baumstämme auf Schlitten zum Fluss zu transportieren.

Práce voraře začala už během mrazivé zimy. Nejprve byly pokáceny maximálně tři metry dlouhé kmeny stromů a zpracovaly se z nich tzv. houžve (německy Wieden). Ty se vyráběly tak, že se nejprve ukroutily větve stromů, následně se napařovaly nad ohněm a poté se namáčely do vody, díky čemuž změkly. Takto vyrobené houžve se v letních měsících využívaly k svazování vorů. Josef Mirwald tuto metodu charakterizoval jako velice praktickou: „Nemůže být nic lepšího a praktičtějšího, než dobré houžve ke svazování vorů“.

Sníh v zimě lesní dělníci využívali k tomu, aby velké kmeny stromů transportovali na saních k řece. 

Mirwalds Skizze zur Herstellung und Verwendung von Wieden

Mirwalds Skizze zur Herstellung und Verwendung von Wieden
Die Wieden wurden über einem brennenden Reisighaufen gedämpft und gedreht / Houžve vznikaly ukroucením menších větví, jejich následným napařováním nad ohněm a namáčením ve vodě.

Quelle: Stadtarchiv Passau, Böhmerwaldarchiv, Kasten Bergreichenstein.

Zdroje: Městský archív Pasov, Šumavský archiv, kart. Kašperské hory (něm. Bergreichenstein)