Dům s mnoha příběhy / Das Haus mit vielen Geschichten
Poklady minulosti / Schätze der Vergangenheit

Nejen lidé mohou vyprávět příběhy, ale také budovy. Ve staré městské knihovně v Jeseníku se příběhy nejen četly, ale také se prožívaly a sny se zde stávaly skutečností. Je to také jedinečné místo pro dvě knihovnice, které tam pracovaly, když objevili svou lásku ke knihám a žili jí. Vybudovali si zvláštní vztah s celým domem, který je už léta kulturním centrem Jeseníku.

Nicht nur Menschen können Geschichten erzählen, sondern auch Gebäude. In der alten Stadtbibliothek von Jeseník wurde nicht nur gelesen, sondern auch erlebt und Träume wurden wahr. Auch für zwei der Bibliothekarinnen, die dort gearbeitet haben, ist es ein einzigartiger Ort, an dem sie ihre Liebe für Bücher entdeckt und ausgelebt haben. Sie haben eine besondere Beziehung zu dem Haus aufgebaut, welches seit Jahren das Zentrum von Jeseník darstellt.

Nové není vždy lepší, říká knihovnice Petra. Přestože nová knihovna vedle divadla je mnohem světlejší a prostornější, obě stále dávají přednost staré budově, na kterou mají mnoho krásných vzpomínek. Vybavují se jim jedinečné zážitky s různými lidmi a příhody z dětství.

Neu ist nicht immer besser, meint die Bibliothekarin Petra. Zwar ist der neue Standort der Bibliothek neben dem Theater um einiges heller und geräumiger, dennoch bevorzugen beide das alte Gebäude, mit dem sie viele Erinnerungen verbinden. Wenn Eva z.B. an ihre Arbeit denkt, kommen ihr einzigartige Momente mit verschiedensten Menschen in den Sinn.

Po druhé světové válce bylo naplnění kulturních potřeb obyvatel města umožněno i v nově otevřené městské knihovně Bohumíry Dvořákové.         V polovině padesátých let jim byla nabídnuta příležitost zapomenout na své starosti a naučit se nové věci. Bohumíra zaplnila police staré městské knihovny příběhy, díky nimž lidé mohli uniknout z šedi každodenního života.

In den Jahren nach dem Zweiten Weltkrieg wurden die lesegierigen Herzen der Bewohner durch die neu eröffnete Stadtbibliothek von Bohumira Dvořáková bereichert. Mitte der 1950er Jahre hat sie ihnen eine Möglichkeit geboten, ihre Sorgen zu vergessen und Neues zu erfahren. Sie hat die Regale der alten Stadtbibliothek mit Geschichten aufgefüllt, sodass die Menschen ihrem Alltag entfliehen konnten.

Dům nebyl vždy plný regálů s knihami, ale od roku 1907 sloužil jako sídlo sdružení spořitelen. To však bylo v době vlády nacistů zakázáno a budova se nakonec stala majetkem města. V poválečném období obyvatelé Jeseníku potřebovali místo, kde by mohli uniknout strašným zážitkům. Jak lépe než u knih?

Das Haus war nicht immer voll von Bücherregalen, sondern in seinen ersten Jahren, von 1907 an, diente es als Sitz des Sparkassenvereins. Dieser wurde jedoch zur Zeit der Herrschaft der Nationalsozialisten verboten und das Gebäude wurde schließlich zu Stadteigentum. Die Bewohner Jeseníks brauchten in der Nachkriegszeit einen Ort, ihren schlimmen Erfahrungen zu entkommen. Wie geht das besser als mit Büchern?